Červen 2010

HIATUS 25.6.2010 - 4.7.2010

23. června 2010 v 16:07 | MaiQa |  my diary
Je to tak. Není to kvůli tomu, že by mě blog nebavil. Právě naopak, ale mám proto jiný důvod. V pátek jedeme do Itálie a to na tejden. V sobotu přijeden a v sobotu odjedem, ale sem se vrátím až v neděli. (do česka) Zítra budeme balit takže to píšu už teď. Prosím SB aby si mě nemazali. Jakmile se vrátím, oběhnu vás.

Vrtám se v blogu

23. června 2010 v 12:33 | MaiQa |  já a blog
Ahoj, takže jsem zase povětšinou přidávala novinky a moc k tomu neměla připomínky. Musím se tedy zase rozkecat o ničem. ;) No dobře zas tak o ničem to není. Dneska jsem nebyla ve škole, přišla jsem od zubaře a už se mi tam nechtělo. :) Komu by se taky chtělo, že. Jinak. Dneska jsem se konečně rozhodla. Přidala jsem nové rubriky týkající se Twilight ságy a tak budu dneska předělávat články. ;) Chci to mít co nejvříve z krku. Takže dneska toho moc nečekejte. Možná trochu později. Tak já jdu bez řečí nato. ;) Tak zatím novinky nečekejte.

New Eclipse photo

23. června 2010 v 12:15 | MaiQa |  Eclipse




Layout na přání pro... Thynushy

22. června 2010 v 19:06 | MaiQa |  udělané desingy
Doufám, že se ti lay líbí. Je hodně světlý ;), ale jsou tu zelená a žlutá jak jsi chtěla. ;)

PRAVIDLA

1. Nevydávejte layout za svůj
2. Na designu musíte nechat můj podpis
4. Je přísně zakázáno používat jednotlivé části z laye samostatně nebo lay jinak upravovat..
5. Na blogu ho mějte alespoň jeden týden

A otázka. Vezmeš si jej?

No nechám výběr čistě na tobě. Prosím, jestli se rozhodneš že ano napiš mi na E-mail: martina.zavodna@gmail.com heslo k tvému blogu. Nastavím ti ho.

Děkuji za to, že jsi si ode mě nechala udělat desing. ;)














Click for a larger view
Úleva mi projela myslí ve stejnou dobu, kdy mi žaludek propadl podrážkami bot.
Pochopila jsem to špatně.
Úleva - na mýtině se nic zlého nepřihodilo.
Hrůza - krize byla tady.
Edward zaujal obrannou pozici - napůl přikrčený, paže lehce roztažené -, kterou jsem poznala s takovou určitostí, až se mi udělalo špatně. Skála za mými zády mohla být ta stará cihlová zeď v jedné italské uličce, kde se Edward postavil mezi mě a vojáky Volturiových v černých kápích.
Blížila se k nám nějaká hrozba.
"Kdo?" zašeptala jsem.
Se zaťatými zuby nepromluvil, ale zavrčel, hlasitěji, než jsem čekala. Až moc hlasitě. Znamenalo to, že je příliš pozdě se schovávat. Byli jsme v pasti a bylo jedno, jestli jeho odpověď někdo uslyší.
"Victoria."


"Kdyby všechno ostatní propadlo zkáze a jen on tu zůstal, žila bych i já; kdyby tu ale zůstalo všechno ostatní a jen jeho stihl zmar, svět by se mi proměnil v úplnou cizinu."

"Nemohu žít, odešel mi život! Nemohu žít, odešla mi duše!"
"Ano," řekla jsem tiše. "Tak jsem to myslela."

"Isabello Swanová." Podíval se na mě přes své neskutečně dlouhé řasy něžně zlatým, přesto spalujícím pohledem. "Slibuju, že tě budu milovat navěky - jeden každý den věčnosti. Vezmeš si mě?"
Bylo mnoho věcí, které jsem chtěla říct, jedny nebyly vůbec milé, a ty druhé byly tak nechutně limonádově romantické, že by je ode mě ani ve snu nečekal. Než bych se ztrapňovala obojím, zašeptala jsem: "Ano."
"Děkuju," řekl prostě. Vzal mou levou ruku, políbil mi špičku každého prstu a pak políbil prsten, který odteď patřil mně.