Únor 2010

Dakota Fanning at 46th Cinema Audio Society Award

28. února 2010 v 18:41 | MaiQa |  Dakota Fanning
Dakota Fanning byla na 46. Cinema Audio Society Awards, kde předávala cenu pro filmaře roku, kterou získal Selik Henry.


free image host.free image host.free image host.free image host.


New Photos of Robert-MTV interview

28. února 2010 v 18:37 | MaiQa |  Robert Pattinson
Našla jsem pár fotek Roberta z rozhovoru pro MTV.Vypadá divně už,aby dokončil Bel Ami!



The Runaways soundtrack

28. února 2010 v 18:36 | MaiQa |  Kristen Stewart
Včera se konečně objevil oficiálni soundtrack k filmu The Runaways. Kdo neví, tak ve filmu The Runaways hrají Kristen Stewart a Dakota Fanning. Soundtrack obsahuje taky originální skladby, které napsala skupina The Runaways, a taky obsahuje skladby které přespívali Dakota a Kristen. Soundtrack zatím není nikde k poslechnutí, ale máme jen oficiálni seznam. Já se na tento film skutečně těším, má vyjít někdy v Květnu, vyšli už i reklamní spoty. V celmé článku je kompletní seznam všech skladeb.



New/Old Photo of Kellan Lutz

28. února 2010 v 18:31 | MaiQa |  Kellan Lutz
OMG ta košile xD
Zdroj:


Cameron Bright - New Photo

28. února 2010 v 18:28 | MaiQa |  celebrity

Zdroj:











Click for a larger view
Úleva mi projela myslí ve stejnou dobu, kdy mi žaludek propadl podrážkami bot.
Pochopila jsem to špatně.
Úleva - na mýtině se nic zlého nepřihodilo.
Hrůza - krize byla tady.
Edward zaujal obrannou pozici - napůl přikrčený, paže lehce roztažené -, kterou jsem poznala s takovou určitostí, až se mi udělalo špatně. Skála za mými zády mohla být ta stará cihlová zeď v jedné italské uličce, kde se Edward postavil mezi mě a vojáky Volturiových v černých kápích.
Blížila se k nám nějaká hrozba.
"Kdo?" zašeptala jsem.
Se zaťatými zuby nepromluvil, ale zavrčel, hlasitěji, než jsem čekala. Až moc hlasitě. Znamenalo to, že je příliš pozdě se schovávat. Byli jsme v pasti a bylo jedno, jestli jeho odpověď někdo uslyší.
"Victoria."


"Kdyby všechno ostatní propadlo zkáze a jen on tu zůstal, žila bych i já; kdyby tu ale zůstalo všechno ostatní a jen jeho stihl zmar, svět by se mi proměnil v úplnou cizinu."

"Nemohu žít, odešel mi život! Nemohu žít, odešla mi duše!"
"Ano," řekla jsem tiše. "Tak jsem to myslela."

"Isabello Swanová." Podíval se na mě přes své neskutečně dlouhé řasy něžně zlatým, přesto spalujícím pohledem. "Slibuju, že tě budu milovat navěky - jeden každý den věčnosti. Vezmeš si mě?"
Bylo mnoho věcí, které jsem chtěla říct, jedny nebyly vůbec milé, a ty druhé byly tak nechutně limonádově romantické, že by je ode mě ani ve snu nečekal. Než bych se ztrapňovala obojím, zašeptala jsem: "Ano."
"Děkuju," řekl prostě. Vzal mou levou ruku, políbil mi špičku každého prstu a pak políbil prsten, který odteď patřil mně.